skip to Main Content

Postní doba 2020 a synodální cesta

https://devtube.dev-wiki.de/videos/watch/1e5db4ff-454d-4f39-b69b-ab1b3dd8bdb5

17.2.2020

Drazí biskupové, kněží a věřící,

Popeleční středou 26. února 2020 vstupuje západní církev do postní doby. Podstatou postní doby je obrácení a pokání. Obrácení znamená obrátit se od cesty světa k cestě Boží – k Ježíši – a pak Ho následovat. On je naše Cesta. V Jeho světle může člověk vidět pravdivě smysl svého života i pravdivě rozlišovat dobro a zlo, pravdu a lež a sebekriticky před sebou i před Bohem vyznávat své hříchy. Po obrácení následuje pokání, jehož součástí je cesta očistná, osvětná a spojná. Očistná cesta je konkrétní askeze jak zevnější, tak vnitřní. Na osvětné cestě Bůh dává světlo ve věcech spásy. Na spojné cestě jde o vnitřní spojení a jednotu s Bohem. Tyto tři cesty se vzájemně prolínají.

Ježíš řekl: „Ten mě miluje, kdo zachovává má slova – přikázání – přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ (srov. J 14,23)

Tato trojí cesta je bytostně spojena s životem modlitby. K modlitbě musí být vyhrazen konkrétní čas. Askeze nespočívá pouze v odřeknutí si jídla. Máme se odřeknout i utrácení času u televize či internetu, zbytečného chození po supermarketech, neužitečných zábav, škodlivé hudby… Je nutné si vymezit čas a stanovit konkrétní řád, zvláště na rodinnou modlitbu. Vlivem televize a internetu byla prakticky vyřazena z křesťanských rodin. To má nemalý dopad na jejich krizi i rozpad.

Doporučujeme vyčlenit si v době postní konkrétní hodinu na rodinnou modlitbu. Optimální čas je od 20:00-21:00. Zvlášť v době postní se modlíváme bolestný růženec a rozjímáme o utrpení našeho Pána Ježíše Krista na křížové cestě, popřípadě o Jeho sedmi posledních slovech na kříži (viz http://vkpatriarhat.org/cz/?cat=47). V této svaté hodině můžeme vyznávat své hříchy a vznášet konkrétní prosby za problémy, které se týkají rodiny i celé církve. To je dnes velmi aktuální. Můžeme také zpívat postní písně a chvíli si číst z životopisů svatých mučedníků. Přísloví říká: „Krev mučedníků je semenem nových křesťanů.“

Uvědomme si, v jak těžké, apokalyptické době žijeme. To nás má motivovat k horlivosti za spásu své duše, své rodiny, ale i rodiny, církve a národa.

Globálně je prosazována tzv. sexuální výchova, jejíž podstatou je gender demoralizace. Ta popírá lidskou identitu a způsobuje narušení psychiky. Dětí a nezletilí jsou mrzačeni hormonálními terapiemi a podstupují drastické operace změny pohlaví.

Žijeme v době, kdy si každý národ musí schválit sebevražedné zákony. Příkladem je tzv. Istanbulská úmluva. Pod rafinovanými frázemi o násilí v rodině prosazuje kradení dětí milujícím rodičům. Ukradené děti jsou dávány homosexuálům k tzv. adopci. Toto je krutá realita a před ní nemůžeme zavírat oči a říkat: mě se to netýká!

Je prosazována pseudokultura s dekadentní hudbou, jejíž kořeny sahají až do satanského voodoo. Je nerozlučně spojena s narkomanií a nejabsurdnějšími zvrácenostmi. Děti jsou internetem a počítačovými hrami vedeny k cynismu, k okultismu, k zločinnosti, totálnímu egoismu a také do satanských sekt a k společným sebevraždám.

Všichni se ptáme: Co tomu říká vedení církve, která má být sloupem pravdy, prorockým hlasem, světlem světa a solí země? Realita je taková, že hlavou církve se stal zjevný heretik, který ruší Boží přikázání, Boží zákony i morální normy a prosazuje homosexualismus i sexuální výchovu, která nenávratně mrzačí děti. Dnes tento apostata dokonce už otevřeně prosazuje modlářství, spojené s pohanstvím a satanismem.

Tohoto jsme svědky v poslední době. V loňském roce to byl dokument Instrumentum Laboris a pak Synoda o Amazonii se svým závěrečným dokumentem. Letos, 12. února, byla prezentována exhortace o Amazonii. Bergoglio se dopustil veřejného modlářství tak drzým způsobem, že nečistou modlu, démona Pačamamu, nechal slavnostně vnést církevními preláty do chrámu sv. Petra v kultovní kánoi jako na nosítkách. Čarodějnice přitom třepaly chřestidly, mávaly větvičkami, odříkávaly mantry a tancovaly.

To, že něco takového je vůbec možné, je znak, jaký duch v katolické církvi vládne! Kdo má jen základní znalosti katechismu, nemůže už dnes zůstat lhostejný. Se synodou o Amazonii je spojeno vyvolání chaosu se zrušením celibátu a svěcením žen na kněžky.

Bergogliovi jde o inkarnaci modlářství a satanizace do nitra církve. Přímo do samotné liturgie mají být vneseny pohanské rity, symboly a gesta. Na kněžky mají být v první řadě takzvaně vysvěceny amazonské čarodějnice, které skrze magii a věštění slouží démonům.

V pravoslavné církvi není celibát. Tam ale nehrozí nebezpečí, že by proto byly vneseny do liturgie pohanské prvky, které jsou spojeny s úctou k démonům. V katolické církvi naprogramoval zrušení celibátu cílevědomě člověk, který se herezemi sám vyloučil z Kristovy církve a je odpadlík a apostata.

Bergoglio veřejně ruší 1. přikázání i Boží zákony a uvedl satanského ducha spojeného s pohanstvím do Vatikánu i do chrámu sv. Petra. Inicioval magické obřady, kterých byl sám aktivně účasten! Tímto převádí katolickou církev do satanovy anticírkve New Age. Taková pseudocírkev vede skrze hereze a nemorálnost do pekla. V žádném případě nezabezpečuje spásu! Zde platí Boží slovo: „Lide můj, vyjdi z Babylonu!“ (srov. Iz 52,11)

V roce 2018 arcib. Carlo Maria Viganò ukázal na homosexuální síť na nejvyšších místech v církvi a vyzval Bergoglia k rezignaci. Na to reagovali američtí biskupové. Chtěli zjednat nápravu a vykořenit homosexualismus a pedofilii z americké církve. Bergoglio jim to zakázal a manipulačně slíbil, že se tato otázka bude řešit celosvětově na synodě v únoru 2019. Nic se však neřešilo. Naopak, zločiny pedofilie a homosexuality v řadách hierarchie a kněžstva byly de facto legalizovány pokryteckou frází o doprovázení homosexuálních osob.

Němečtí heretici a apostati se nebáli nezávisle na Římu vyhlásit svou vlastní synodální cestu. Proč to udělali? Aby se oddělili od herezí současného Vatikánu? Ne! Naopak, aby mohli ještě s větší intenzitou církevně uzákoňovat amorální zvrácenosti a hereze. Nejprve, už před několika lety, prosadili podávání svatého přijímání lidem, kteří žádné pokání nekonají a žijí ve hříchu. Nyní už prosazují démonskou antisvátost – církevní sňatky homosexuálů v katolických chrámech! Copak to není šok a provokace?

Proč by tedy nemohli například čeští biskupové zvolit svou synodální cestu, ale naopak – k zachování pravověrnosti? Ta by ve skutečnosti nebyla vlastní, ale byla by vpravdě katolická, tedy všeobecná. Byla by jen návratem k zdravým kořenům Písma a Tradice. Touto cestou šla církev 2000 let.

Ptáme se: To by byl zločin? Za to by byli biskupové trestáni? Ejhle, Němci nejsou trestáni, protože se respektuje jejich synodální rozhodnutí! Rozhodnutí českých biskupů by se nerespektovalo? Až bude pravověrný papež, budou s ním tvořit vpravdě katolickou jednotu. S heretikem se ale jednota tvořit nedá!

Věrný katolíku, napiš aspoň jeden dopis svému biskupovi a knězi a vyzvi je k oddělení od apostaze Vatikánu. Pravdivá synodální cesta je v dané situaci správnou alternativou.

Němci se nebáli zvolit svou vlastní synodální cestu, i když do záhuby! A my, Čechové, když chceme jít cestou spásy a vrátit se ke zdravým pramenům víry a Tradice, se máme bát? Koho a čeho? Česká synodální cesta v důsledku přivede i k obnově papežského primátu, který má chránit poklady víry a apoštolské učení. Ty nám zabezpečují šťastný přechod přes most smrti do věčného života v nebi. Povinností církve v Česku je tento krok záchrany církve udělat. Nyní dozrál čas! Čeští katolíci se tímto stanou příkladem celému světu k pravdivé obrodě církve. Je třeba využít šanci, kterou Bůh dává, dřív, než apostata Bergoglio zneužitím papežství dokončí proces duchovní sebevraždy církve! Miliony duší by tak strhl do věčné záhuby.

Církvi v Česku jde o záchranu! Česká církev nesleduje likvidaci papežství jako Němci. Kard. Kasper a Lehmann už dávno prozradili, že oni o zrušení papežství usilují.

Kéž skrze pravdivé pokání – metanoiu – se česká církev v této postní době zastaví na cestě duchovního sebezničení, kterou jde současný odpadlý Vatikán. Pak ať udělá radikální krok na cestu záchrany. Po Velkém pátku budeme tak moci zazpívat vítězné velikonoční: „Aleluja! Pán v pravdě z mrtvých vstal ve své církvi, aleluja!“

 

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři

 

 

Back To Top