skip to Main Content

František Bergoglio a interreligijní dialog

4.9.2019

Neuplyne ani jeden den, v němž by Bergoglio nepropagoval interreligijní dialog. Tím cílevědomě likviduje církev.

V současné době je jediným a správným řešením toto: interreligijní dialog zrušit a otevřít dveře pravdivé reevangelizaci a misii.

Otázka: Co je hlavním posláním církve?

Odpověď: Hlásat evangelium (Mt 28,19n), aby duše byly spaseny. Pán Ježíš Kristus nás nevybízel k interreligijnímu dialogu s pohany a se světem, ale přikázal nám otevírat lidem oči, aby se obrátili od tmy ke světlu a od moci satanovy k Bohu (srov. Sk 26,18). Interreligijní dialog je zrada poslání církve.

Otázka: K čemu lze přirovnat misii?

Odpověď: Misii je možno přirovnat k akci záchranářů na moři. S pasažéry potápějící se lodi nelze vést dialog, je třeba je zachránit.

Otázka: Na čem je založen interreligijní dialog?

Odpověď: Celý systém interreligijního dialogu je založen na lži:

  • Musí se předpokládat, že pohané mají stejně hodnotnou cestu ke spáse – a to je lež.
  • Nesmí se jim zvěstovat v plnosti a moci evangelium, aby se mohli obrátit a být spaseni – to je zločin.
  • Nesmí se ohlašovat, že Ježíš Kristus je jediným Spasitelem – to je zrada Krista a církve.
  • Musí se tvrdit, že pohanské praktiky a buddhistické meditace nás obohacují – to je velký podvod.

Otázka: Kdo je dnes hlavním zprostředkovatelem antimisie do samého lůna církve?

Odpověď: Pseudopapež Bergoglio. Je jako pastýř, který místo hledání zbloudilých ovcí přivádí do ovčince vlky, kteří pak trhají ubohé ovce v samotném ovčinci církve.

Otázka: Kdo jsme my křesťané?

Odpověď: My křesťané jsme Ježíšovými svědky a máme Ducha Kristova.

Otázka: Jakého ducha mají pohané?

Odpověď: Pohané, a to ať buddhisté, hinduisté či jiní, mají ducha lži a smrti. Jsou duchovně mrtví.

Otázka: K čemu můžeme přirovnat interreligijní dialog?

Odpověď: Interreligijní dialog s pohany můžeme přirovnat ke kontaktu s člověkem zasaženým smrtelnou infekcí.

  • Pokud k pohanovi v interreligijním dialogu přistupuje liberální katolík, nepomůže mu, ale sám je smrtelně infikován a infikuje i církev. To je antimisie.
  • Pravdivý misionář, který postaví za základ, střed a vrchol ohlašování spásy Ježíše Krista, Syna Božího, interreligijní dialog nevede! Naopak hlásá Krista v síle Ducha a duše vytrhává z moci satanovy (srov. Sk 26,18). Za tuto misii se platí pronásledováním a mnohdy i mučednickou smrtí.

Otázka: Jaký je rozdíl mezi antimisionářem propagujícím interreligijní dialog a Kristovým misionářem?

Odpověď: Mezi nimi je diametrální rozdíl. Antimisionář vnáší infekci do nitra církve. Kristův misionář duše od smrtelné infekce zachraňuje.

Otázka: Jaké je ovoce interreligijního dialogu?

Odpověď: Do duchovní prázdnoty, která nastává po herezích, přichází tzv. nový duch pohanských náboženství neboli kultů. O nich se ale diskutovat nesmí. Musí se nekriticky a s úctou přijímat. Žádný dialog se nepřipouští. Zde je diktát ducha lži a smrti. Interreligijní dialog je systém vedoucí k zákeřné a skryté sebevraždě církve.

Otázka: Jaký má k takovému dialogu postoj sv. Bazil?

Odpověď: Sv. Bazil říká: „Rozhovory s těmi, kteří jsou prosáknuti falešnými naukami o víře a Bohu, způsobují rozklad celé lidské osobnosti. Hovořit s nimi zapříčiňuje větší škodu než kontakt s morálními zvrhlíky.“ Tento postoj sv. Bazila je totožný s postojem Písma. Boží slovo žádný interreligijní dialog nikde nepřipouští. Ovocem takového dialogu, který v ráji vedla Eva s hadem, byla ztráta života – smrt (srov. Gen 3,19).

Otázka: jaké jsou základní tři principy pro misii?

Odpověď: Křesťan si musí uvědomit:

1) S kým mluvím a jakého má ducha?

Pokud hovořím s buddhistou či hinduistou, musím si uvědomit, že za ním je duch pohanství, duch náboženské lži. Tento člověk je jeho médiem, a proto ho o Boží pravdě po lidsky nepřesvědčím. Neustále bude pravdu zpochybňovat, a to zdánlivou lidskou moudrostí. Ta je ale dle Písma bláznovstvím! (1Kor 1,20)

2) Jaký je cíl misijního rozhovoru?

Svědčit o Ježíši, aby ten, kdo slyší, uvěřil, přijal Ježíše a byl vytržen z moci temnoty.

3) Jaký má být způsob misijního rozhovoru?

Jde o duchovní boj s duchem temnoty, a proto se mu křesťan nesmí otvírat. Písmo v listě Efezanům přikazuje, že v tomto boji máme mít pět obranných zbraní a navíc meč Ducha, který je i k obraně i k útoku.

Otázka: Jaké jsou normy interreligijního dialogu?

Odpověď: Naprosto zvrácené! Křesťan se prý má zříci pravdy a přijmout to, že pravdu má pohan a naslouchat mu. Je to podobné, jako bychom věděli, že v jedné sklenici je jed a v druhé čistá voda. V rámci dialogu začneme pít jed. Ovocem je duchovní smrt.

Otázka: Jak dlouho už interreligijní dialog působí a jaké je jeho ovoce?

Odpověď: Interreligijní dialog má své kořeny v Nostra aetate II. Vatikána. Za posledních pět desetiletí se ukázalo, že má na svědomí masový odpad od církve a její vnitřní rozklad. Jednak blokuje a odstraňuje hlásání Kristova evangelia pohanům a jednak dělá z křesťanů pohany uvnitř církve. Toto je tvrdá realita, kterou zastánci tzv. interreligijního dialogu slyšet nechtějí. V podstatě takový dialog je zradou Krista a zradou církve!

Otázka: Co je podstatou křesťanství?

Odpověď: Spása v Pánu Ježíši Kristu skrze víru. Křesťanství pravdivě ukazuje na základní reality týkající se člověka. Ukazuje na smysl a cíl našeho života, který je v přijetí Božího života už zde v čase, s dovršením ve věčnosti. Pravdivě ukazuje na smysl utrpení, které na člověka denně doléhá.

Otázka: Co se děje při interreligijním dialogu?

Odpověď: Křesťané pravdu a život vyměňují za lživé filosofické a pohanské systémy. Dostávají se tak na cestu do záhuby. Je to šílenství současného odpadlického křesťanství!

Otázka: K čemu ještě možno interreligijní dialog přirovnat?

Odpověď: Je to, jako by otec rodiny začal zvát domů různé nemocné lidi, kteří trpí nakažlivými infekčními chorobami. Například pozve někoho, kdo má tyfus, děti se nakazí, ale otec rodiny pozve dalšího s jiným druhem infekce, až děti už téměř nedýchají a pomalu umírají na tyto infekční choroby. Toto je obraz interreligijního dialogu. Nositelům infekce setkání se zdravými neškodí, ale zdravým přináší smrt.

Otázka: Co na závěr?

Odpověď: Synoda o Amazonii jde ještě hlouběji než interreligijní dialog. Satanismus, který je podstatou pohanství, má být na synodě pseudopapežem oficiálně přijat a legalizován.

 

Vážení biskupové a kněží, udělejte pro obrodu církve rozhodný krok: Přestaňte v liturgii zmiňovat jméno kata Kristovy církve!

 

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři

 

 

Back To Top