Záchranné řešení pro Afriku – patriarchát /Vrcholem mše svaté je konsekrace. Kdy je neplatná? – 11. část/
Toto video je možné zhlédnout i zde: https://youtu.be/2gtTVwMweRA
https://rumble.com/v78uc6a-pro-afriku-11.html
https://cos.tv/videos/play/68763426127120384
https://crowdbunker.com/v/6jpuqRaZsE
Co způsobila liturgická reforma, když obrátila oltář i s knězem opačným směrem, tedy tváří naproti lidu? Způsobila desakralizaci liturgie i posvátného prostoru.
Skrze kněžskou konsekraci Duch svatý Boží všemohoucností sjednocuje tři časové úseky v jedno, a to:
- ustanovení Kristovy oběti skrze chléb a víno,
- dovršení Jeho oběti krvavým způsobem na kříži,
- zpřítomnění Kristovy smrti na obětním oltáři.
K hlubšímu prožití konsekrace slouží dva prostředky: jednak chvíle ztišení před konsekrací a jednak asi pětiminutová adorace po konsekraci.
Před konsekrací si proto kněz klekne a uvědomí si poslední večeři:
Ježíš umyl apoštolům nohy. Mluvil o hlubokých pravdách vnitřní jednoty s Ním a s Otcem. Připomněl Ducha svatého i svůj odchod ze světa. Na závěr vzal chléb a víno a pronesl nad nimi slova, kterými ustanovil tuto svátost. Pak zazpívali žalm a odešli do Getsemanské zahrady. Tam byl Ježíš zajat, odsouzen na smrt a na kříži dokonal svou výkupnou oběť na odpuštění našich hříchů. Třetí den vstal z mrtvých, vstoupil do nebe a pak na učedníky a apoštoly seslal Ducha svatého. Přitom byli apoštolové Duchem svatým pomazáni, aby skrze ně zpřítomňoval Kristovu výkupnou oběť na odpuštění hříchů. Jako kněz prosím o obnovení tohoto pomazání Duchem svatým a prosím i za tu přítomné věřící, aby skrze křest, kterým byli ponořeni do Kristovy smrti, byla tato Kristova smrt Duchem svatým aktualizována i v nich. Veni Sancte Spiritus… Veni Sancte Spiritus….
Pak kněz vstane a u oltáře pronese slova ustanovení, která jsou ve mši svaté zároveň slovy konsekračními.
Adorace po konsekraci:
Kněz se hluboce ukloní a klečí asi pět minut. Myšlenky pro adoraci: V duchu jsem na Golgotě, Golgota je tu. Ježíši, Ty mě vidíš. Ty mi předáváš svůj testament slovy: „Hle, tvá matka.“ Duchovně nyní přijímám Marii jako Jan pod křížem do svého nitra (eis ta idia; J 19,27).
Ježíš pak řekl: „Žízním.“ On žízní po dokonání i mé spásy. Žízní i po mém osvobození z otroctví dědičného hříchu.
V smrtelném zápase, když Ježíš volá: „Eloi, Eloi, lema sabachtani,“ prožívá i za mě nejhlubší bolest. Je způsobena opuštěností od Boha, kterou působí dědičný hřích i naše osobní hříchy.
Při zvolání „Dokonáno“ Ježíš svědčí, že Jeho smrtí je dokonána spása. Křtem jsem byl i já ponořen do Kristovy smrti. „Otče, s Ježíšem do Tvých rukou odevzdávám svého ducha. V tomto spojení s Ježíšem chci jednou umírat.“
Tyto pravdy může tak či podobně prožívat během ztišení i každý věřící. Proto je nutné v kázání vysvětlit podstatu liturgie, tedy konsekraci, a s ní spojenou potřebu ztišení před konsekrací a po konsekraci.
Kněz po adoraci vstane, přistoupí k oltáři a zvolá: „Tajemství víry“. Lid odpoví: „Tvou smrt zvěstujeme…“
Upozornění: Zaváděním do mše svaté pohanských tradic a praktik, které uctívají a vzývají démony a satana, je vyhnán Duch svatý. Konsekrace v takové mši je neplatná a neúčinná.
Neplatnost konsekrace se rovněž vztahuje na případ, že by mši svatou vysluhovala nějaká žena.
Lžipapež František Bergoglio skrze věroučnou deklaraci Fiducia supplicans vyhlásil sodomské antievangelium, za které dopadá dle Galaťanům 1,8-9 Boží anathema – vyloučení z církve. Biskup či kněz, který s lžipapeži Bergogliem i současným Prevostem vytváří jednotu, konsekruje neplatně a neúčinně a podvádí věřící. Proto se musí každý biskup a kněz veřejně odřeknout sodomského antievangelia i jednoty s neplatným papežem.
Tato závažná fakta určují platnost konsekrace. Vyplývají ze samotné podstaty a Ducha Kristova evangelia. Katolíka zavazují ve svědomí.
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři
13. 4. 2026
Poznámka: Biblická úprava liturgického prostoru
Co se týče úpravy liturgického prostoru, je třeba pamatovat na vzor jeruzalémského chrámu, kde bylo místo pro lid a oddělené místo pro kněze, kteří denně přinášeli oběť Bohu. Třetí část chrámu byla svatyně s velesvatyní, oddělená dvěma oponami od Božího lidu. Zdůrazňovala, že za druhou oponou je stále přítomen Bůh. Zatím, když je oltář obrácen proti lidem i s knězem, kněz je otočen zády k duchovnímu centru chrámu, kterým je velesvatyně. Je třeba, aby se kněz otočil ve stejném směru jako lidé, ke svatostánku, a aby součástí obětního oltáře byl velký kříž. Oltář i kněz může být za první oponou, která je do určité míry odsunuta.