BKP: Pseudopapež a jeho synoda legalizují svatokrádež

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://dieu-veut.wistia.com/medias/elm3gvlx4p  
https://ugetube.com/watch/kpILVaZwkwyqySC   
https://rumble.com/v3sfyp5-svatokrde.html    https://youtu.be/b1s9EF_tb8Q  
https://cos.tv/videos/play/48249854575285248   
https://www.bitchute.com/video/K0XRTWQkr6m6/   
https://gloria.tv/post/8uhVUudsHZhv2uL4HjmAWbfGz   

Církev je tu proto, aby vedla lidi ke spáse tím, že jim předává pravověrné učení spojené se spasitelnou vírou. Je tady ale Bergogliova sekta, která okupuje papežský úřad a která má jiné učení – antievangelium. Do komplexu jejího falešného učení patří i Amoris laetitia, kterou Bergoglio staví jako nejvyšší normu. Ruší v ní Boží přikázání i existenci objektivně platných morálních norem. Všechno pomocí psychologicky vypracovaného podvodu, ignorace Písma i celé Tradice.

Bergogliova sekta prosazuje tzv. žehnání pseudosňatkům homosexuálů. Nutí proto biskupy a kněze, aby pod nejtěžšími sankcemi vítali nekající LGBTQ osoby v církvi. Rovněž biskupy a kněze manipuluje, aby je donutila podávat nekajícím homosexuálům, transsexuálům a osobám veřejně žijícím v těžkém hříchu svaté přijímání. Jak je možné, že Bergoglio může takové donebevolající zločiny vůči Bohu a církvi bez překážek páchat? Signalizuje to hlubokou krizi vnitřního života církve. Kořeny sahají až k II. vatikánu.

Základní otázkou je: Může člověk, který jako heretik boří základní pilíře, na nichž stojí církev, a který se zasvětil satanu, být zástupcem Krista na zemi? Je naprosto jasné, že nemůže! Tato pravda se ale nebere v úvahu, a proto se ani nehledá záchrana z rychle postupující katastrofy.

Křesťanství se stalo zvětralou solí, po které se právem šlape. Řešit jakoby obnovu církve falešnou cestou tzv. synodality, která legalizuje sodomii a nutí lidi žijící ve hříchu k svatému přijímání, je záměrný podvod a zločin.

Co říká k otázce svatého přijímání katechismus?

KKC 1385: Svatý Pavel vybízí ke zpytování svědomí: „Kdo by tedy jedl chléb (Páně) nebo pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně. Proto musí člověk sám sebe zkoumat a tak ať chléb jí a z kalicha pije. Kdo totiž jí a pije, a tělo (Páně) nerozlišuje, jí a pije si odsouzení.“ (1Kor 11,27-29).

Kdo si je vědom, že se dopustil těžkého hříchu, musí přijmout svátost smíření dříve, než přistoupí k přijímání. Před svatým přijímáním máme tedy sami sebe zkoumat. Svatý Bernard vybízí: „Napodobuj opatrného hada, který dříve než pije, všechen svůj jed vypustí.“

Kdo přistupuje ke svatému přijímání, ač si je vědom těžkého hříchu, dopouští se zločinu svatokrádeže. Svatý Pavel říká, že takový je vinen tělem a krví Páně (1Kor 11,27). Tertulián objasňuje, že je právě tak vinen, jako kdyby Krista zabil. Ba tento zločin je jistou mírou ještě větší než zločin těch, kteří Krista ukřižovali, neboť oni vložili svou ruku na Krista jednou, kdo však nehodně přijímá, odvažuje se toho opakovaně. Svatokrádežné přijímání má za následek zaslepení ducha, zatvrzelost srdce, časné tresty jako nemoci a věčnou smrt (srov. 1Kor 11,30).

Nehodné přijímání působí pravý opak hodného přijímání. Takového člověka bere ďábel úplně do své moci jako Jidáše po jeho nehodném přijímání. (J 13,27) „Chceme-li přijímat eucharistického Krista, podmínkou je, abychom neměli žádný těžký hřích.“ (sv. Tomáš Akv.)

Tyto pravdy vyjádřené v katechismu, které byly vždy v církvi samozřejmostí, se v dnešní době vlivem ducha světa a bergogliánské sekty zcela vytratily.

Čtyři kardinálové se už v roce 2016 obrátili na Jorge Bergoglia s dubii týkajícími se jeho Amoris laetitia. Přestože pak následovala i Korekce, podepsaná mnoha teology i aktivními laiky, dodnes Bergoglio neodpověděl. Místo něho ale odpovědělo samo ovoce Amoris laetitia. Jak? Biskup Bonny se vyjádřil, že belgická biskupská konference studovala tři dny Amoris laetitia a vyvodila z ní závěr, že je třeba žehnat homo a queer párům. To zahrnuje i stupidní žehnání tzv. párům, jako je například muž s kozou či žena se psem. K tomuto rouhání už biskupové sestavili liturgický obřad, který jim Bergoglio při návštěvě ad limina ústně schválil. Pak, inspirováni Amoris laetitia, i těmto queer „manželkám“ a „manželům“ budou zřejmě podávat svaté přijímání.

Letos v červenci podal kardinál Duka dubia týkající se výhradně svatého přijímání osobám setrvávajícím ve stavu hříchu. Kardinál Müller, bývalý prefekt Kongregace pro nauku víry, zveřejnil, že odpověď z Vatikánu na dubia je nesprávná. Kardinál Müller nejprve vysvětlil, že výměna listů mezi Františkem a biskupy z Buenos Aires obsahuje pouze jejich soukromé názory, které nemohou být považovány za autoritu magistéria. Dodal, že magistérium nemůže učit nic, co je v jasném rozporu s Písmem, apoštolskou tradicí a minulými rozhodnutími samotného magistéria. Připomenul také, že odpověď zaslaná kard. Dukovi a argumentující Bergogliovou Amoris laetitia protiřečí depozitu víry Tridentského koncilu.

Z toho vyplývá jasný závěr – Amoris laetitia je heretická, proto nemůže být základem radikálních, a zároveň nepřípustných změn v církvi. Bergoglio přesto nařizuje, aby na základě jeho heretického dokumentu Amoris laetitia bylo celocírkevně zaváděno svatokrádežné svaté přijímání.

Ptáme se: Jaký je obecně smysl a cíl přistupování k svatému přijímání?

Smyslem je, aby člověk na cestě následování Krista dostával duchovní sílu zůstat v milosti posvěcující, tedy aby se nedostal do područí hříchu. Proč Bergoglio vnucuje těm, kdo jsou ve stavu těžkého hříchu a nemají úmysl z něj konat pokání, přistupovat k svatému přijímání? Apoštol Pavel varuje: „Takový člověk sám sobě odsouzení jí a pije.“ Bergogliovo pseudodobro ve skutečnosti stahuje na jím oklamané katolíky odsouzení a prokletí.

Navíc tímto zaváděním svatého přijímání pro nekající se zcela stírá vědomí hříchu a nutnost pokání, které je podmínkou spásy. Tato praxe natolik změní myšlení katolíků, že z pravdivého svědomí se stane svědomí bludné. Navíc i ostatní katolíci v této atmosféře začnou ignorovat své hříchy a budou klidně s těžkým hříchem přistupovat ke svatému přijímání.

Dalším krokem k likvidaci svaté Eucharistie je vnášení do svaté liturgie pohanských praktik, které uctívají démony a ďábla. Bergoglio usiluje o likvidaci této svátosti i prosazováním žen za kněze. To není prostředek k obnově, ale k sebelikvidaci církve. Protiřečí Písmu i celé Tradici.

Jaký smysl má výrok apoštola Pavla: „Proto je mezi vámi tolik nemocných a někteří umírají… protože nerozlišujete tělo a krev Páně“?

Tedy svatokrádežné přijímání je spojeno nejen s věčnými, ale i s časnými tresty. V prvotní církvi, přestože kajícníci veřejně vyznávali své hříchy, udělovaly se jim navíc jako léčebný prostředek pro duši i tzv. epitimie. Ty zakazovaly na určitý čas nejen přistupovat k svatému přijímání, ale dokonce být i účastnými na celé svaté liturgii. Jedni kajícníci stáli před chrámem, ti se nazývali plačící. Jiní stáli vzadu chrámu a po ukončení bohoslužby slova byli veřejně diákonem vyzváni, aby opustili chrám. Tato výzva k opuštění chrámu pro katechumeny a kajícníky je v liturgii sv. Jana Zlatoústého dodnes.

Kajícníci, kteří měli uděleny epitimie za hříchy proti víře byli ti, co před obrácením uctívali pohanská božstva nebo se dopouštěli okultních praktik. Za tyto hříchy a za hříchy proti morální čistotě i za jiné zločiny, dostávali 7, 14 až 21 let epitimie. Kromě zákazu svatého přijímání šlo i o půst o chlebě a vodě po celou dobu stanovené epitimie, kromě sobot a nedělí. Tato epitimie byla především bolestným pokořením, ale vedla k uzdravení duše z pýchy i z otroctví hříchu. Dnes Bergoglio legalizuje hříchy a absurdně vnucuje svatokrádežné svaté přijímání těm, kteří odmítají pokání. To vede k zneuctění a dehonestaci této svátosti a k následnému odsouzení oklamaných za svatokrádež.

Nezapomeňme, že satanisté na tzv. černých mších zneuctívají svatou eucharistii ukradenou z chrámů. Současné programované zneuctívání svatého přijímání má přímou souvislost s tímto zneuctíváním satanisty. Tentokrát ale bude zneuctíváno přímo v chrámech. Nebudou to už chrámy Boží, ale chrámy satanovy. Bergoglio je si toho dobře vědom. On i pseudopandemii využil k masovému zneuctívání eucharistie, když donutil kněze brát Nejsvětější Svátost gumovými rukavicemi, které pak házeli do koše i s částečkami, které na nich zůstaly.

Na Synodě o synodalitě se kardinál Besungu, nejbližší společník Bergoglia, prezentoval jako úskočný propagátor legalizace sodomie v církvi. Tuto vzpouru proti Bohu a Božím přikázáním Besungu pokrytecky nazývá vůlí Boží. Besungu drží církev v Kongu v područí arcikacíře Bergoglia a tím stahuje prokletí na celý národ. Bůh za sodomii trestá ohněm časným (2Pt 2,6) i věčným (Juda 7). Katolíci Konga, nedovolte už Besunguovi dále zaujímat církevní úřad!

 

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři

 

24. 10. 2023

 

Stáhnout: BKP: Pseudopapež a jeho synoda legalizují svatokrádež (24. 10. 2023)