Zhoubný nádor německé teologie v církvi

13. 7. 2019

Jaké ovoce nese německá teologie? Nese ovoce smrti.

Současní němečtí biskupové a teologové, až na čestné výjimky, jsou heretici a apostati. Předseda biskupské konference kard. Marx a rovněž kard. Kasper prosazují přechod církve na New Age. Propagují sodomii i program Amazonské synody spojené s přijímáním pohanského satanismu k tzv. oživení církve a liturgie. Tvoří v tom jednotu s pseudopapežem Františkem. Navíc většina německých biskupů prosazuje islamizaci Evropy. Tito němečtí falešní proroci jsou největším vředem na těle katolické církve. Nejsou už ani katolíci, ani křesťané. Všichni jsou dle Gal 1,8 vyloučeni z Tajemného Těla Kristova, a pokud nebudou konat pokání, skončí ve věčném zavržení. Duchovní jed vychází z Německa už několik desetiletí a přináší ovoce smrti.

Otázka: Jak je to s učením Karla Rahnera?

Odpověď: Rahner, i když ještě neprosazoval sodomii či islamizaci, měl téhož ducha jako současní němečtí heretici. Svým učením popíral princip, že zjevená pravda vždy spojuje jednoznačnou skutečnost s tajemstvím víry. Tak je tomu např. i u tajemství vtělení Božího Slova. Rahner skutečnost obral o jednoznačnost mlhavou pseudomystikou a tajemství víry pak nahradil matoucím racionalismem. Toto je v přímém rozporu s katolickou vírou.

Otázka: Co bývalý předseda biskupské konference Německa Zollitsch?

Odpověď: Už před deseti lety prohlásil největší herezi, že Kristus nezemřel za naše hříchy, ale prý ze solidarity s trpícími. Při vysvětlení řekl další herezi a nesmysl, že Kristus nemusel za nás umírat, protože prý nemáme žádné hříchy. Do takové stupidnosti vyústila německá filosofie a teologie!

Propagace homosexualismu je jen důsledkem duchovní slepoty těchto služebníků anděla světla, ďábla.

Otázka: Co nám zabezpečí spásu?

Odpověď: Rozhodně ne pseudokřesťanství německých teologů. Spásu nám zabezpečuje čisté učení Kristova evangelia, za kterým je Duch pravdy. Za různými filosofiemi a německými teologiemi je duch lži a smrti.

Otázka: O co jde v historicko-kritické metodě (teologii)?

Odpověď: Nemáme co do činění s dějinami biblické kritiky, nýbrž s dějinami spekulací či s duchovní patologií.

Otázka: Skrze koho povstal tento duch lži a hereze?

Odpověď: Byl to H. S. Reimarus, německý teolog 18. století. Zcela ho ovlivnil duch osvícenectví. Reimarus jako první začal rozlišovat takzvaného „historického Ježíše“ a takzvaného „Krista Bible“. Tím se mezi intelektuály té doby rozšířilo protináboženské spiknutí.

Otázka: Jak se heretický směr vyvíjel v 19. století?

Odpověď: V 19. století se hlavní těžiště ideologicky řízeného popírání evangelií rozšířilo z Hamburgu do Tübingenu. Vedoucí hlavou teologů byl F. C. Baur.

V 19. a 20. stol. se otevírají dveře fantazii a bezuzdné spekulaci. Přitom se neověřené teorie předchůdce bezmyšlenkovitě přebírají. Po Baurovi přišel Wrede, Renan, Schweitzer, Harnack, Dibelius, Bultmann… Jejich heretická demagogie se nekriticky přebírá dodnes.

Otázka: Otevřeli se duchu hereze i katolíci?

Odpověď: Tento duch vnikl do katolické církve na přelomu 19. a 20. století. V roce 1907 se proti němu postavil svatý papež Pius X. encyklikou Pascendi Dominici Gregis.

Otázka: Zůstal papež jen u odhalení hereze?

Odpověď: Ne, dělal praktické kroky. Profesoři i studenti se museli hereze modernismu odřeknout. Kdo tak neučinil, byl vyloučen ze semináře anebo zbaven učitelského místa. Rovněž v diecézích byly založeny věroučné komise. Sledovaly i katolickou literaturu, aby heretičtí kněží nemohli otrávit katolický lid.

Otázka: Podařilo se některým profesorům uniknout spravedlivému potrestání?

Odpověď: Ano. Patřil mezi ně i prof. Roncalli, pozdější papež Jan XXIII. On tomuto duchu otevřel dveře na II. Vaticanu.

Otázka: Je historicko-kritická metoda vědecká?

Odpověď: Ne, vydává pouhé domněnky za vědecké důkazy, není v pravdě ani kritická, ani vědecká, staví jeden mylný závěr na druhém.

Otázka: Podporovala tato ideologie antisemitismus a fašismus?

Odpověď: Bultmann a Dibelius svými vymyšlenými „dějinami formy“ dali Hitlerovi pseudovědeckou výzbroj nejen proti židovství, ale i proti křesťanství.

Otázka: Kteří katoličtí teologové nejvíc podlehli heretickému proudu?

Odpověď: Teologové předkoncilní a pokoncilní, kteří neměli pevnou křesťanskou víru. Vycházeli vstříc proudům doby jako ukazovatel větru, který se točí sem a tam. To je možno dnes doložit na příkladu Schillebeeckxa, který byl peritem na II. Vaticanu a jeho učení se rozcházelo s učením katolické církve. Dalším příkladem heretika je Drewermann, který ač sám je lhářem, nazývá tak drze evangelistu Matouše.

Otázka: Jaký je postoj osnovatelů této ideologie k základním pravdám víry?

Odpověď: Schmidt, Dibelius a Bultmann popírají Božství Kristovo i Boží zjevení jako takové.

Otázka: Jak se k této ideologii staví dnešní katoličtí biblisté a teologové?

Odpověď: Ti jejich předsudky a falešné hypotézy nekriticky přijímají. Na nich pak budují svá takzvaná „vědecká bádání“. Výsledek je tragický: implicitně popřeli Boží zjevení a všechny zázraky v Bibli.

Otázka: Co říká bývalá žákyně a spolupracovnice Bultmanna prof. Eta Linemannová k tzv. biblické vědě?

Odpověď: Linemannová smutně konstatuje: „Boží děti, jednu generaci za druhou, které byly ochotné a horlivé Bohu sloužit, jsme nechali ‚projít ohněm‘ a obětovali tomuto Molochu ateistické teologie. Výsledkem jsou generace svedených svůdců. Kdy se konečně obrátíme a zanecháme této modloslužby?“

Otázka: Kdo se vydá touto cestou teologické bezbožnosti, je ještě ve svém rozhodování svobodný?

Odpověď: Linemannová říká: „Ne,“ a dodává: „Je tu něco či někdo, kdo ho donucuje. Tento tlak není vykonáván pouze prostřednictvím nacvičených metod. Jsou to démonické síly, pod jejichž tlakem se ocitne každý, kdo se dá na tuto cestu.“  

Otázka: Co řekla Linemannová o své teologické práci, kterou jako žákyně Bultmanna konala?

Odpověď: Linemannová řekla: „Nezvratně považuji za smetí všechno, co jsem učila a napsala před tím, než jsem Ježíši otevřela svůj život.“ Své knihy hodila do popelnice a vyzvala k tomu všechny její čtenáře.

Otázka: Co by měli dělat němečtí teologové?

Odpověď: Jsou povinni změnit své heretické myšlení, konat pravdivou metanoiu. Kéž je jim v tom vzorem německá profesorka Eta Linemannová! Přiznat si však svůj omyl, nebo to, že jsem byl oklamán, vyžaduje sebekriticky se sklonit před Pravdou, kterou je Ježíš.

Otázka: Kdo se projevil jako první kritik Božího slova?

Odpověď: Ďábel v ráji. Manipulační lží popřel Boží slovo a způsobil prvním lidem smrt.

Otázka: Jak se projevil ďábelský jed hereze v historii církve?

Odpověď: Dávný arianismus je obdobou neomodernismu. Obojí popírá Božství Kristovo.

Otázka: Nechal se v historii církve herezemi oklamat i některý papež?

Odpověď: Ano, v 7. století nerozlišil a ani se nepostavil proti herezi monotheletismu papež Honorius I. Několik let po smrti na něj byla uvržena anathema, tedy vyloučení z církve.

Otázka: Jak je to s koncilními a pokoncilními papeži dnes?

Odpověď: Koncilní a pokoncilní papežové se aktivně nepostavili proti super-herezi neomodernismu, a proto na sebe – podobně jako papež Honorius – uvrhli Boží anathemu.

Otázka: Co na závěr?

Odpověď: Tyto dny a hodiny je nejaktuálnějším problémem prosazení pravověrného papeže místo heretika. Pokud nový papež v první řadě neodsoudí svou autoritou hereze neomodernismu, spojeného s historicko-kritickou metodou, zanedbá svou největší povinnost. Dopadne na něj anathema podobně jako na papeže Honoria. Prioritní úkol nového papeže je v Boží autoritě odsoudit herezi neomodernismu a očistit tak církev od tohoto duchovního jedu!

 

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                 + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři